Jít na záchod, jezdit na kole, zapamatovat si násobilku, chemickou tabulku prvků, či dokonce maturitní otázky. S těmito radami dokážete dítě naučit cokoli.
Zažili jste už situaci, kdy se snažíte dítěti co nejjednodušším způsobem něco vysvětlit, ale výsledek připomíná spíše házení hrachu na stěnu? A vám to nejde do hlavy, protože stejná metoda přece fungovala na vás nebo starší dítě. Zní to jako klišé, ale pamatujte si, že každé dítě je jiné. Učitelky by vám o tom mohly vyprávět! Ve třídě jim sedí třicet žáků, na každého z nich funguje jiná metoda a na některé jako by nefungovalo vůbec nic. Chyba však není v dítěti a určitě není ani v učivu.
Důvodem, proč se dítěti nedaří porozumět úkolu, může být nesprávně zvolený způsob výuky. Existuje totiž několik různých stylů učení, ať už dítě učíte plavat nebo znát vyjmenovaná slova pro bezchybný diktát. A dobrou zprávou je, že na každý typ žáka existuje způsob, jak dítě naučit cokoli skutečně efektivně. Tyto rady využijete, ať už patříte k rodičům, chůvám nebo doučujícím.
Vizuální žák
Pozornost dětí, které se nejlépe učí pomocí vizuálních prvků, upoutáte všelijakými formami obrázků, fotek a diagramů. Ideálně takových, díky nimž děti nabudou prostorové porozumění problému. Například s neoblíbenou matematikou vám pomohou kostky lega, nebo když chcete vizuálního žáka naučit zavázat si tkaničky, nakreslíte mu obrazový návod. Jeden konec tkaničky nakreslíte jednou barvou, druhý jinou barvou, aby dítě snadněji identifikovalo postup. Nebo s dětmi vytvářejte koláže a infografiky o školním učivu, kromě podvědomého učení si spolu užijete i výbornou zábavu.
Žák posluchač
Existují děti, kterým k pochopení a zapamatování učiva stačí vyslechnout si látku ve škole a přitom se nemusí jednat výlučně o génie a mimořádně nadané děti. Část žáků, kteří se dobře učí poslechem, si vědomosti zapamatuje opakovaným poslechem. Například díky básničce „Hlava, ramena, kolena, palce“ se i dítě v jeslích naučí jednotlivé části těla. Se školákem můžete předělat text oblíbené písně, ve které formou asociací zazní vše podstatné z učiva. A za pokus stojí i terapie hudbou – když chcete, aby se dítě soustředilo, zkuste mu pustit klasickou hudbu.
Verbální žák
Také si důležité povinnosti několikrát zopakujete, abyste na ně nezapomněli? Možná i vy patříte ke studentům, kteří si potřebují téma verbalizovat. Patří to i k oblíbeným metodám učitelek, vzpomeňte si například na Barta Simpsona, který na začátku každé epizody za trest opakovaně píše na tabuli nějaké ponaučení. Už zapisování poznámek v hodině vlastními slovy pomáhá verbálnímu typu žáků memorovat učivo. K dalším osvědčeným způsobům patří čtení učiva nahlas, poslech audionahrávek, a dokonce i zanícené diskuse o tématu, které by se dítě právě mělo naučit.
Pohybový žák
Stavebnice, divadelní pojetí a experimenty, to jsou způsoby učení, kterými bez větší námahy vstřebají vědomosti děti orientované na pohyb. Dejte učení dynamiku a ze společného studia můžete opět udělat skvělou hru. Abyste školákovi vysvětlili úhly v geometrii, vezměte ho s míčem na hřiště a ukažte mu teorii v praxi při házení na basketbalový koš. Během učiva o druhé světové válce si můžete postavit model letadla, povinnou četbu literatury si zase zopakujte formou divadelního představení a na fyziku a chemii dokonce seženete i zajímavé stolní hry.
Žák logik
I když nemotorná batolátka vypadají, že by bez naší pomoci nic nezvládla, jsou to mimořádně logicky uvažující bytosti. A když je necháte objevovat svět vlastníma ručičkama, dříve či později najdou logické řešení a přirozeně si je osvojí. Brzy se analytické myšlení dětí projevuje také ve zvídavých otázkách „Proč?“, na které se dokážou ptát do vyčerpání (spíše rodičů než sebe samotných). Malým analytikům ve školních lavicích proto odpověď „Protože to tak prostě je“ nestačí. Zadejte jim hypotézu, kterou si mohou ověřit, a nechte je vyargumentovat výsledky.
Sociální žák
Mnohé děti nemají rády studium podle klasického vzorce přednášející učitel vs. naslouchající žáci. Proto milují zájmové kroužky, kde se mohou učit ve skupinové atmosféře a navzájem jeden od druhého. Starší žáci se zase rádi vzdělávají v malých skupinách s kamarády. Také češtinu či matematiku si oblíbí, když k tomu budou mít podmínky. Při seznamování se s učivem mohou dostat konkrétní role, skupinové projekty nebo si vyzkoušejí moderování debaty. Pro studenty ve vyšších ročnících je zase neocenitelnou týmovou zkušeností dobrovolnictví, brigáda či dokonce stáž.
Samostatný žák
I když vašemu školákovi chcete s nějakým předmětem pomoct, myslete na to, že může patřit ke skupině dětí, které preferují učení o samotě. Skupinové studium takové děti znervózňuje, protože mají svoje vlastní tempo. A když jim chcete pomoct s učením vy, zbytečně je rozptylujete. Jděte na to přes zájmy žáka; když například má rád letadla, mimoděk se přitom naučí o gravitaci, počasí, pohybu, zeměpisu i jazycích. Nejlepší, jak můžete samostatnému žákovi s učením pomoct, je to, že mu vytvoříte podmínky – vhodné sezení, osvětlení nebo čas, kdy ho nikdo nebude rušit.
Ať se rozhodnete učit dítě cokoli, důležité je, abyste nejdříve zjistili, jaký způsob vstřebávání vědomostí na ně funguje. Vyzkoušejte všechny metody a poznejte jeho styl studia. S největší pravděpodobností zjistíte, že na každý předmět funguje něco jiného. A když si s učením nebudete vědět rady vy, pomozte si Domelií. Vyberte si z profilů doučovatelů a šikovných chův nebo zveřejněte svůj vlastní inzerát.