Vyjádření postoje našeho oddělení k dané problematice. Snažíme se postupovat tak, jak je to dle našeho mínění správné a nejlepší pro dítě. Jitka Voříšková, vrchní sestra, nemocnice v Prostějově.
V České asociaci sester zastává funkci místopředsedkyně Pediatrické sekce.
1. Co může být důvodem k odmítnutí přijmout matku k pobytu jako doprovod dítěte?
Kromě vyčerpaných lůžkových kapacit, je to její zdravotní stav- těhotenství (v jakém stadiu?)?
Provozní důvody (lůžková kapacita) – v tom případě se snažíme o přijetí doprovodu následující den nebo nejdříve, kdy je to možné. Zdravotní stav matky (její PN pro nějaké onemocnění, které se neslučuje s jejím pobytem na oddělení), těhotenství není kontraindikací, záleží vyloženě na zdrav. stavu matky (měly jsme i maminku na rizikové graviditě i maminku, která odjížděla z našeho oddělení přímo na porodní sál-v termínu!)
Může nemocnice odmítnout otce jako doprovod proto, že lůžko je na pokoji, kde jsou s dětmi matky?
Nutno dodat, že o přijetí doprovodu dítěte rozhoduje výhradně ošetřující lékař. Doprovod dětí do 6 let věku je hrazen zdravotní pojišťovnou, nad 6 let věku může být také hrazen v odůvodněné indikaci pojišťovnou, ale zpravidla si rodič hradí pobyt sám. U nás se snažíme vyhovět všem rodičům, i u starších dětí. Řekla bych, že odmítnutí přijetí doprovodu je velmi výjimečné.
Může nemocnice odmítnout otce jako doprovod proto, že lůžko je na pokoji, kde jsou s dětmi matky?
Pokud má zájem o přijetí otec, snažíme se provozně přizpůsobit tak, aby mohl být vždy přijat. Prakticky s tím nemáme problém, protože, situace, kdy jsou na pokoji 2 děti s doprovodem není příliš častá, většinou je dítě s doprovodem na pokoji samostatně.
Kdo ještě může být doprovodem – prarodiče, nepříbuzný dospělý….., je k tomu třeba nějakého zvláštního zplnomocnění, pokud nejde o zákonného zástupce dítěte?
Jako doprovod přijímáme kromě vlastních rodičů často také prarodiče (dokonce i dědečka), tetu nebo strýce, plnoletého sourozence. Případně partnera matky (i když není manžel ani biologický otec) – protože při přijetí dítěte je matka a přeje si, aby s dítětem zůstal její partner, nepožadujeme žádné zvláštní zplnomocnění.
2. „Doprovod, který nebyl přijat k hospitalizaci, má právo s dítětem v nemocnici zůstat, a to v souladu provozním řádem nemocnice“.?
Pokud nemůže být doprovod přijatý (ať už z důvodů na straně nemocnice nebo na straně rodičů) a chce a může být s dítětem celý den přítomen, není nijak omezován návštěvními hodinami. Může sedět u postýlky do večera, zpravidla do 20,00 hodin a ráno přijít třeba v 7,00. Pokud chtějí být s dítětem příbuzní déle, umožňujeme to také. Prostě to není klasické přijetí, doprovod je bez lůžka a stravy, ale jinak tráví čas s dítětem tak, jako by byl přijatý. Totéž se týká dětí přijatých na JIP.
3. Je možné v praxi, aby během hospitalizace dítěte mohl doprovod (i nehospitalizovaný) doprovázet dítě k jednotlivým vyšetřením, případně zákrokům, pokud to nevylučují hygienické podmínky operačního sálu, atd.?
U nás je naprostou samozřejmostí, že přijatý rodič (doprovod) absolvuje s dítětem všechna vyšetření, ošetření a doprovází dítě i k zákrokům na operačním sále. Když je dítě odvezeno na sál, vrací se na oddělení a po zákroku často tráví čas s dítětem na dospávacím pokoji, pokud to umožňuje tamní provoz. Totéž platí o doprovodu, který není přijatý k hospitalizaci. Domnívám se, že přítomnost rodiče před a po zákroku je velmi důležitá jak pro dítě, tak pro rodiče.
4. Je možné, aby nemocnice doprovodu nabízela výhradně nadstandardní pokoj za nadstandardní cenu.
Podle mě je naprosto nepřípustné, aby přítomnost doprovodu byla podmiňována pobytem na nadstandardním pokoji. Máme 4 nadstandardní pokoje, jsou prakticky stále obsazené. Pokud jsou volné, patří nabídka tohoto pokoje při přijetí k běžnému postupu, ale nijak tyto pokoje nenutíme. Uvědomujeme si, že ne každá rodina si to může dovolit a rozhodně nesouhlasím s tím, že přijetí doprovodu by mohlo být některým dětem odmítáno proto, že rodina není ekonomicky solventní.
5. Dětští pacienti, resp. Jejich dospělý doprovod mají kromě práv i své povinnosti. Které z povinností neplní? (vědomě či nevědomě)?
Na našem oddělení jsou doprovodné osoby hned při přijetí seznámeny s pravidly, které musí (měly by) na oddělení dodržovat. Po celou dobu pobytu mají dostupné „Informace pro maminky i ostatní doprovodné osoby dětí hospitalizovaných na dětském oddělení Nemocnice Prostějov“. Tyto informace obsahují pravidla a zásady při pobytu na oddělení.
Nejčastější „prohřešky“ se týkají dodržování bezpečnosti dítěte (otevřená postýlka, dítě bez dozoru na posteli doprovodu, zapomenutí zapnutí monitoru při uložení dítěte do postýlky..). Matce, která odchází každou hodinu mimo oddělení kouřit, je doporučeno, aby k dítěti přišel někdo jiný. Celé naše oddělení je nekuřácké, kouření na oddělení může být důvodem k propuštění doprovodu – samozřejmě po vzájemné domluvě.
Spíše výjimečné je porušování léčebného režimu (nerespektování pokynů personálu, např. ve stravě dítěte) a většinou stačí s doprovodem pohovořit, někdy opakovaně. Občas se také setkáváme s poněkud „hlučným“ doprovodem. Většinou stačí opakované upozornění na dodržování domácího řádu a vše se srovná.
Ráda bych ještě podotkla, že někdy je i pro personál složité vyjít s některými doprovodnými osobami. Trvalo nějakou dobu, než jsme si zvykli na situaci, že je na oddělení kromě personálu přítomno 24 hodin denně i několik nezdravotníků, ale teď už je doba, kdy přítomnost rodičů vítáme.
A je to tak určitě správné. Chápu, že všechna dětská oddělení nemají stejné možnosti jako naše oddělení, nicméně se domnívám, že k vytvoření podmínek pro přijímání doprovodů není nutné pouze provozní zajištění.
Zájem dítěte by měl být vždy na prvním místě. Snažíme se držet kréda našeho oddělení: „Oddělení přátelské dětem i dospělým“.
6. Kam se mohou pacienti obrátit, pokud mají pocit, že jim personál oddělení, resp. Nemocnice nechce vyjít vstříc v tom, nač mají právo?
Při nespokojenosti mají rodiče (doprovod) možnost obrátit se na vedení oddělení, vedení nemocnice a pokud se nedomluví, tak na odbor zdravotnictví Krajského úřadu nebo ČLK. Záleží ovšem také na důvodu nespokojenosti. Stížnost?„Pokud vy pravidla dodržujete, ale nemocnice vám nevyhází vstříc tak, jak byste rádi, máte možnost obrátit se na vedení konkrétního oddělení či vedení nemocnice a pokud se nedomluvíte, pak na odbor zdravotnictví Krajského úřadu nebo Českou lékařskou komisi, doplňuje Mgr. Lenka Gutová z České asociace sester.
Jitka Voříšková, pracuje na dětském oddělení Nemocnice Prostějov 35 let funkce vrchní sestry od roku 1992.
Z pozice dlouholeté praxe ve zdravotnictví se snaží prostřednictvím ČAS o zachování vzdělávání v oboru dětská sestra, jelikož dítě opravdu není „malý dospělý“. Dětský věk od narození až do dospělosti má svá velká specifika a často odlišnosti v ošetřování během nemoci. Dětská sestra musí znát ovšem nejen specifika ošetřovatelské péče, ale i psychomotorický vývoj dětí ve zdraví. „Práce dětské sestry je krásná, ale často náročná a lékaři i nelékaři by měli být na tuto práci speciálně připravovaní“dodává vrchní sestra Jitka Voříšková.
Práva a povinnosti dospělých
Mgr.Lenka Gutová, MBA, náměstkyně ředitele ÚVN Praha pro nelékařské zdravotnické profese,
Česká asociace sester – členka sekce managment
Úvodem je třeba zdůraznit povinnost zdravotníků informovat pacienta o jeho právech. Jakým způsobem je tato povinnost ve zdravotnickém zařízení naplňována vyplývá z vnitřních předpisů konkrétního zařízení. Obvykle jsou pacienti při přijetí sestrou upozorněni na způsob, jak se mohou se svými právy seznámit a je o tom ve zdravotnické dokumentaci učiněn záznam. Management zdravotnického zařízení je mimo jiné zodpovědný za vyžadování obecně platných doporučených postupů, které vedou ke spokojenosti pacientů s cílem poskytovat kvalitní a bezpečnou péči.
Máte právo
– Na ohleduplnou a taktní péči zdravotníků s respektováním vašich hodnot, životních zvyků, duchovních potřeb a náboženského přesvědčení
– Na poskytnutí odborné péče pouze kvalifikovanými pracovníky nemocnice. Pokud některé činnosti budou provádět osoby v odborném zácviku, máte právo na to být upozorněn a případně možnost s takovým postupem nesouhlasit
– Na péči s respektem k vašemu soukromí zejména v průběhu klinických vyšetřovacích a léčebných výkonů i v průběhu transportu. Můžete vyžadovat soukromí před dalšími zaměstnanci nemocnice, před jinými pacienty
– Máte právo na ochranu všech údajů o vaší osobě – je povinností zdravotníků pokládat informace o vašem zdravotním stavu včetně vašich identifikačních údajů za důvěrné
– Máte právo na informace o povaze vašeho onemocnění, o navržených léčebných postupech, o výsledcích léčby včetně neočekávaných výsledků
– Máte právo podílet se na rozhodování o péči, která vám bude poskytnuta, pokud o to budete mít zájem. Nemusíte se na těchto rozhodnutích podílet osobně, ale máte možnost zvolit si pro tento účel příbuzného, přítele nebo jinou osobu.
– Máte právo určit osoby, kterým budou poskytovány informace o vašem zdravotním stavu
– Máte nárok, aby bylo respektováno vaše právo rozhodnout o tom, které informace o vašem zdravotním stavu a za jakých okolností mohou být sděleny dalším osobám, včetně vašich rodinných příslušníků
– Máte právo být srozumitelně poučen o všech prováděných výkonech – výkon se neprovede, pokud s tím nebudete souhlasit. Toto se však netýká situace, kdy je výkon nutno provést pro akutní ohrožení vašeho života nebo zdraví a nebudete schopen vzhledem ke svému zdravotnímu stavu souhlas vyjádřit.
– Máte právo odmítnout navrženou léčbu se současným poučením o důsledcích tohoto odmítnutí
– Máte právo vyjádřit nespokojenost s průběhem poskytování péče formou písemnou nebo ústní , současně vědět kam a na koho se můžete obrátit v případě, že nebudete s péčí spokojeni. Připomínky je vhodné sdělit vedoucímu pracoviště (primáři nebo vrchní sestře oddělení ). Pokud nebudou vaše připomínky či přání respektována je dále vhodné se písemně či telefonicky obrátit na ředitele zdravotnického zařízení event. Oddělení kvality konkrétního zařízení .
– Máte právo být seznámen s rozsahem své odpovědnosti za vaše osobní věci, pokud nemocnice přijme odpovědnost za vaše osobní věci, jsou její pracovníci povinni přijmout opatření zabraňující ztrátě nebo jejich zcizení.
– Máte právo na včasnou diagnostiku a léčbu bolesti. Je třeba včas upozornit ošetřující personál a to zejména v případě, kdy léčba bolesti je neúčinná nebo nedostatečná.
– Máte právo znát jména všech osob, které se podílejí na poskytování zdravotní péče. Přítomnost osob, které se nepodílejí na poskytování zdravotní péče (studenti a stážisté) musí být pacientem předem odsouhlasena. Přitom váš případný nesouhlas s přítomností těchto osob není důvodem k neposkytnutí zdravotní péče.
– Pokud budete vyžadovat a nenaruší to průběh výkonu, nebo nevytvoří epidemiologické či jiné bezpečnostní riziko, máte právo vyžadovat u prováděných výkonů účast blízké osoby.
– Máte právo být chráněn proti nemocničním infekcím – všichni pracovníci nemocnice musí před jakoukoli manipulací s pacientem mít umyté či vydesinfikované ruce.
– Máte právo na osobní kontakt s vašimi blízkými
Psaná práva pacientů jsou dnes k dispozici téměř ve všech zdravotnických zařízeních, jejich respektování však v praxi pokulhává. Zdravotníkům jsou práva pacientů všeobecně známá, avšak k jejich důslednému naplnění mají zdravotníci ještě poměrně dlouhou cestu. Je však na místě otázka, zda jsou podmínky k jejich respektování vždy v konkrétním zařízení adekvátní.
Mnohdy je třeba překonat stereotypy historicky hluboce zakořeněné. Příkladem může být průběh lékařských vizit, kdy jsou informace o zdravotním stavu pacienta sdělovány a diskutovány na více lůžkových pokojích před ostatními spolupacienty. Mnohde jsou k vidění ještě jména pacientů na vývěskách na nemocničních chodbách. Pacientům jsou běžně navrhovány postupy léčby či možná řešení, avšak pacient je s nimi seznamován formálně pouze předáním písemné informace bez dostatečného vysvětlení a ověření, zda pacient navrženým postupům porozuměl.
Jsem si vědoma, že práva jsou závazná morálně, nikoliv však právně, ale přesto se domnívám, že především důsledným vyžadováním těchto norem ze strany pacientů a jejich blízkých lze dosáhnout postupného zlepšení postoje zdravotníků v široké praxi.
Více také naleznete v nové příručce Ministerstva zdravotnictví ČR Rádce pacienta, kterou si lze stáhnout na stránkách www.mzcr.cz